Vendula se se svým současným manželem zná již od dětství. Chodit spolu začali, když jí bylo 13 let a v tom roce, kdy slavila plnoletost, se zároveň konaly jak zásnuby, tak i samotná svatba. Vůbec na nic nečekali a skočili do manželství doslova po hlavě. Po 10 letech partnerství se však ze vztahu vytratila úplně všechna láska a tak spolu žili bok po boku jako věrní přátelé. Pak se však objevila nová sousedka a všechno se změnilo k lepšímu. Alespoň tedy ze začátku.
Pravidelné představení.
Bydlíme v prvním patře celkem šestipatrového paneláku, takže pokud slyšíme nějaké sousedy, vždy na 100% víme, že se může jednat jedině o naši sousedku. Žádný přátelský vztah jsme s ní ale neměli, spíše jsme se jen maximálně pozdravili, za což jsem upřímně ráda. Nevím totiž jistě, jestli bych se dokázala v klidu bavit s člověkem, od kterého noc co noc slyším různé projevy nezkrotné vášně a lásky.
Ze začátku nám to tak trochu vadilo, protože v noci, když chce člověk spát, rozhodně nechce někdy až hodiny poslouchat různé vzdychy či dokonce věty typu – Ty draku. Prosím pane! Ty víš, jak to má mamka ráda! A tak dále,…. Poté jsme si na to ale zvykli a přijali jsme to dokonce natolik, že přišel i v našem vztahu nečekaný zvrat.
Změna k lepšímu.
I když to zní poněkud zvláštně, mohu své nové sousedce poděkovat za to, že mi zachránila manželství a přitom o tom ani neví. Její pravidelná noční představení totiž vzbudila v mém muži něco, co jsme si myslela, že už dávno spí. Z postelových hrátek jednou za měsíc se postupem času stalo milování každý druhý den.
Náš vztah tak doslova chytil druhý dech a najednou jsme oba dva cítili něco, co už dlouho ne. Jako bychom se opět začínali skutečně milovat a přestali vedle sebe jen tak bezcílně existovat. Byli jsme k sobě milejší a já po tolika letech manželství začala cítit motýlky v břiše.
Plné ruce práce.
Kvůli novoroční velké inventuře jsem musela zůstat v práci výrazně déle. Původně to vypadalo, že tam budu až snad skoro do půlnoci, ale nakonec vše krásně vycházelo a já už v 9 hodin večer odemykala potichu dveře od bytu s jídlem v ruce, protože jsem chtěla Petra po delší době příjemně překvapit. Nenapadlo by mě ale, že má již o zábavu postaráno.
Všude bylo ticho, světla zhasnutá a jen hlasité dovádění naší sousedky narušovalo tuto tajemnou atmosféru. Plížila jsem se bytem, když v tom jsem uviděla proužek slabého světla vycházejícího z naší ložnice. Nakoukla jsem nenápadně dovnitř a viděla, že manžel má doslova plné ruce práce.
Hlavně nenápadně.
Za přítomnosti papírových ubrousků si Petr se zavřenýma očima plnými doušky užíval hlasitého sténání naší promiskuitní sousedky. Zprvu mě to šokovalo a zůstala jsem jen nevěřícně zírat. Poté mě napadlo, že o nic nejde a asi jen potřebuje popustit páru. Koneckonců jsem původně ani neměla být tak brzy doma. Po 15 minutách stání mi ale došlo, že nepůjde jen o rychlé potřebné uspokojení.
Jelikož takto dlouho se mnou Petr nevydrží ani v posteli, mé myšlenky začaly doslova divočet. Potichu jsem se odebrala zpět ke dveřím a začala hlasitě předstírat, že teprve přicházím domů. Bouchla jsem dveřmi, hodila klíče na poličku, hlasitě manžela pozdravila a šla do kuchyně nachystat jídlo. Prostě jsem dělala všechno proto, abych mu dala dostatek času na zahlazení stop. Nedokázala jsem si představit ten strašný trapas, ke kterému by došlo, kdybych na to “jakože přišla”.
Ona nebo já?
Toho večera jsem nemohla vůbec spát. Moje myšlenky byly neskutečně hlasité, a tak jsem se nezmohla na nic jiného, než na zírání do stropu, zatímco vedle mě Petr spokojeně spal.
Masturboval z důvodu, že to potřeboval? Nebo se snad jen nudil? Spí se mnou, protože mě má opravdu rád? Co když se mnou spí tak často jen proto, že ho tolik vzrušuje vzdychání naší sousedky? Mám se ho na to zeptat? Nebo bude lepší dělat jako by nic? A má tady to naše manželství/přátelství vůbec smysl? Co když by byl raději například s ní? Potřebuji radu. Vůbec nevím, co dělat.