in

Příběh Michala (28): Partnerka mi podala ubrousek, abych se utřel. O hodinu později jsem byl v nemocnici.

pixabay.com
Reklama

Michal se vrátil pozdě večer z hospody a šel za Evou do ložnice. Vyskládal si na stůl věci z kapes a šel se osprchovat. Jelikož byl pod vlivem a Eva v náladě, hned jak vylezl ze sprchy, tak se na sebe vrhli. To ale ještě nevěděli, jaký pekelný zážitek je ten večer čeká.

Šup na to!

Jako každý pátek jsem se vrátil z hospody poněkud podnapilý a šel do ložnice, kde už na mě čekala Eva. Jelikož mám vždy díky alkoholu delší výdrž, šel jsem se rychle okoupat, abychom na to mohli vlítnout. Dokonce jsem i jako ohleduplný přítel vyskládal věci z kapes svého oblečení a dal jej do pračky, aby s tím Eva neměla žádné zbytečné starosti a taky proto, že jsem pro ni v kapesníku nesl zabalený dáreček, který jako milovnice pálivého jídla zajisté ocení.

Položil jsem si telefon, peněženku a i již zmíněný kapesník na noční stolek, abych ji mohl pozornost hned předat, ale byla rychlejší a to v jiných věcech. Trenýrky ze mě doslova strhla stejně rychle jako ze sebe svoji spací košilku a začali jsme se vášnivě milovat, jako už dlouho ne.

Kapesník prosím?

Asi po hodině, kdy jsme byli hotoví, zpocení a vyčerpaní, jsme leželi na zádech a jen spokojeně oddychovali. „Podal by jsi mi prosím kapesník? Teče mi to všude,“ poprosila mě Eva a podal jsem ji z krabice kapesníků úplně poslední kus. „Tady máš, to je poslední z krabice. Podala by jsi mi prosím taky nějaký?“ zeptal jsem se jí při snaze moc se nevrtět, abych nezašpinil povlečení.

pixabay.com

„Už jsem utřená. Na, tady jsem nějaký našla,“ řekla a podala mi právě ten kapesník, který jsem donesl z hospody, a který shodou okolností ukrýval její pikantní překvapení. V tu chvíli jsem si toho však nepozorností nevšiml a utřel jsem si ním své nádobíčko…. a pak začalo peklo.

Jedeme do nemocnice!

Asi o 30 vteřin později jsem začal pociťovat zvláštní horkost a bolest v rozkroku. „Asi jsem si ho nějak odřel,“ řekl jsem Evě v momentu, kdy účinky koncentrovaného chilli extraktu teprve začaly nabíhat.

Bolest se stupňovala a já věděl, že je něco špatně. V ten moment mi to došlo. „Prosím tě, kde jsi našla ten kapesník, který jsi mi podala?“ zeptal jsem se jí s nadějí v hlase, že je moje domněnka špatná, ale bohužel nebyla. „No tady ležel u tvých věcí,“ odpověděla a já věděl, že asi umřu. „Byl v něm chilli extrakt pro tebe,“ procedil jsem mezi zuby bolestí a nevěděl, co mám dělat. „Cože v něm bylo?! Ty ses úplně zbláznil! Jedeme do nemocnice,“ zakřičela po mě a začala mě rychle oblékat.

Dojeli jsme na pohotovost a já měl co dělat, abych se vůbec udržel na nohou. Eva přivolala pomoc a začala přede všemi vysvětlovat, co se stalo. I když jsem se v životě necítil tak moc trapně, byl jsem upřímně rád, že jsem jeli vyhledat lékařskou pomoc. Už i tak to bylo v té nemocnici k nevydržení, natož nějaké pokusy v domácích podmínkách.

Reklama