Jiří a Karina žili ve šťastném svazku 20 let. Jiří od začátku věděl, že Karina nemůže a ani nechce mít děti a myslel si, že je na tom stejně. Když ale oslavil 40 narozeniny, změnil názor. Rozhodl se následovat svoje srdce a najít ženu, se kterou by mohl založil rodinu. Nic ale nevyšlo tak, jak by si přál.
Karinu jsem skutečně miloval. Nikdy jsem nepoznal nikoho, kdo by se ke mě tolik hodil. Všichni přátelé o mně tvrdí, že jsem hodně výstřední a měli radost, že jsem si vůbec někoho našel, navíc tak skvělou ženu. Dlouho nám nic nechybělo. Pak se ale uvnitř mě něco zlomilo a mně došlo, že bych za sebou rád něco zanechal. Začal jsem toužit po dětech, po někom, komu můžu předávat své zkušenosti, a kdo ponese mé rodinné jméno.
Cesta za snem
Když jsem to Karině řekl, zlomil jsem jí srdce. Nějakou dobu jsme diskutovali o tom, jak bychom mohli naše manželství zachránit, ale já věděl, že nebudu šťastný, pokud nedostojím svému poslání. Rozvod proběhl rychle a v klidu, nebyly mezi námi žádné problémy ohledně majetku ani čehokoliv jiného.
Po rozvodu jsem se odstěhoval do většího města, našel si novou práci, nový byt. Celkem brzy jsem začal znovu randit. Byl jsem připraven na svatbu a rodinu, nechtěl jsem si jen užívat a tak jsem se do každého nového vztahu vrhnul po hlavě. Čekalo mě zklamání za zklamáním.
Často jsem po první schůzce už nedostal odpověď na svoje zprávy a telefonáty, a když už ano, všechno vedlo jen ke krátkodobým známostem. Od přátel jsem slyšel, že kvůli mým zvyklostem a zvláštnostem se mnou žádná žena nevydrží, a že Karina snad byla jediná, která nejen, že je snášela, dokonce je měla ráda.
Navíc jsem si s žádnou ženou nerozuměl tak, jako se svojí bývalou manželkou. Žádná se mi tak nelíbila a do žádné z nich jsem se nezamiloval. 5 let po rozvodu jsem se dozvěděl, že Karina má nového přítele. Je to úspěšný muž s dětmi z bývalého manželství. V té době mi to připadalo jako dobrá zpráva, třeba na ní konečně přestanu myslet. To se ale nestalo.
Jen oči pro pláč
Teď je to 10 let od rozvodu a já jsem pořád svobodný a bezdětný v prázdném bytě. Mám sice fajn práci, přátele, koníčky, ale k čemu to, když jsem na to úplně sám a nemám se o své radosti a smutky s kým podělit. Chtěl bych zpátky svojí bývalou manželku, se kterou jsem byl opravdu šťastný, ale ona už je šťastná s jiným. Dokonce si ho vzala a teď se společně starají o jeho vnoučata a cestují po světě.
Moje exmanželka žije životem, o kterém jsem snil, zatímco já nejspíš nikdy nedosáhnu ničeho, co jsem tolik chtěl, a kvůli čemu jsem se rozvedl. Věřím, že ona byla spřízněná duše, a že jsme spolu mohli prožít krásný život jen my dva, kdybych si nemyslel, že najdu štěstí někde jinde. Pořád nevzdávám naději na vlastní rodinu, ale kdybych se mohl vrátit v čase, udělal bych to hned!