Sabiny rodiče jsou hodně tradiční a jelikož jim přijde, že už je jejich dcera ve věku na vdávání a nemůžou se dočkat vnoučat, začali jí dohazovat všemožné nápadníky. Aby se Sabina vyhnula nepříjemným situacím, rozhodla se, že rodičům bude lhát. To ale nedopadlo tak, jak čekala!
Jsem jediné dítě mých rodičů a tím pádem je na mě kladen dost velký tlak, abych se konečně vdala a měla děti. Všichni u nás v rodině se brali kolem 20 a tak mě straší tím, že už jsem příliš stará a nikoho si nenajdu. Já ale na svatbu nemám ještě ani pomyšlení a nevím, jestli do budoucna chci děti. Naši jsou starší, trochu konzervativní, nechápou to, a hádat se s nimi nechci.
Bydlím ve větším městě ale často jezdím domů, jelikož tam mám celou rodinu a velkou partu přátel. Pokaždé, když přijedu, je to ta stejná konverzace. Až do nedávna mi to přišlo zábavné, před pár měsíci mi však naši začali dohazovat syny jejich kolegů a přátel. Neustále mi tedy vypisují cizí muži, kterým na mě naši dali kontakt. Také už mi několikrát domluvili rande a pak na mě byli naštvaní, když jsem na něj nešla. Při poslední návštěvě už to ale přehnali!
Poslední kapka!
Ze začátku bylo všechno fajn, až mi to mělo být podezřelé, jelikož vůbec nevytáhli vdavky. Když mě zavolali na večeři, čekal mě ale šok. U stolu seděl cizí muž, kterého mi představili jako Adama. Pořád jsem doufala, že je to třeba nějaký jejich rodinný přítel, brzy ale vyšlo najevo, že přišel kvůli mě, a že si myslí, že o něj mám zájem. Potom, co jsem v rychlosti snědla svoje jídlo, jsem se rychle zašila do svého starého pokoje. Mamka vyběhla za mnou a stěžovala si, jak jsem hrozně drzá a jak je to vůči našemu hostu nefér. Připadala jsem si zahnaná do kouta.
Nenapadlo mě, jak z toho ven a tak jsem rychle vyhrkla, že vlastně vůbec s muži randit nechci, protože se mi líbí holky. Myslela jsem, že maminka dostane infarkt. Chvíli si jen držela dlaň na ústech, zatímco z očí jí tekly slzy, potom se mě začala vyptávat, jestli jsem si jistá a jestli už jsem s nějakou dívkou chodila. Řekla jsem upřímně, že ne, ale že si jsem jistá a byla bych ráda, kdyby už mi nikoho nedohazovala. Smutně pokývala hlavou a odešla.
Láska je láska
Dalších pár dnů bylo klidných, naši kolem mě chodili jako po špičkách. Žádné rozhovory o svatbě a dětech, žádní cizí muži v mých zprávách nebo u našich dveří. Užívala jsem si to a v duchu se smála, jak jsem svým tradičním rodičům sebrala vítr z plachet. Po nějaké době za mnou přišli s tím, že je to pro ně šok, ale pořád mě milují a budou mě respektovat. Přestože na holky nejsem, tohle gesto jsem od nich ocenila, jelikož to bylo úplně proti jejich přesvědčení. To jsem ještě nevěděla, co chystají.
Když jsem přijela naposledy, od začátku měli naši dobrou náladu. Hned mě posadili na gauč a otevřeli notebook, že mi musí něco ukázat. Jejich překvapením byl seznam dívek z okolí, které byly “taky” na holky a prý by o mě měly zájem! Rodiče mi nadšeně ukazovali jejich fotky a vyprávěli mi o nich vše, co se stihli dozvědět. Naplánovali, jak by zaplatili krásný obřad abych mohla oslavit registrované partnerství a začali dokonce probírat, jakým způsobem bych mohla jednou mít děti!
V šoku jsem ze sebe vykoktala něco v tom smyslu, že se musím vrátit zpátky domů a zmizela odtamtud rychlostí blesku. Teď mi místo kluků vypisují holky a naši už mi domlouvají schůzky, až zase přijedu. Nejenom, že byli rodiče tolerantnější, než jsem čekala, jejich plány na můj rodinný život by moje orientace vůbec nezměnila! Co ale teď? Návštěvu rodného města nemůžu odkládat do nekonečna!