Aleš žije ve spokojeném dlouhém manželství s Věrou již 20 let. Jsou pro sebe nejen partnery, ale i nejlepšími kamarády a těžko by si představili soužití s někým jiným. Prožili spolu tolik krásných okamžiků, vzájemně se podporovali a sdíleli radosti i starosti života. Ale poslední rok byl nějakým způsobem odlišný. I když má Aleš svoji ženu nadevšechno rád, cítil, že je něco v nepořádku.
Něco je jinak?
Nevím, co to je, ale něco se se mnou děje. Poslední rok je to nějak jiné. Cítím, že mi něco brání v tom, abych si s Věrou užíval intimní chvíle. Jsem z toho nešťastný, protože jsem ji nikdy nechtěl nijak zklamat nebo omezovat. Chci, aby byla šťastná a nemyslela si, že bych ji mohl podvádět, když tomu tak není.
Spím proto se svojí ženou alespoň proto, aby ona byla spokojená a nepojala podezření, že je něco jinak. Ačkoliv necítím tu touhu, co dřív, snažím se na sobě pracovat. Co se mohlo změnit? Kde se stala chyba? Neustále jsem se ptal dokola sám sebe. Až jednoho dne přišla odpověď jako blesk z čistého nebe.
Něco více.
Jednoho dne se do vedlejšího domu nastěhoval nový pár. Byli o něco mladší než my, a přiznám se, že mi oba hned padli do oka. O pár dní později, až ustal ruch stěhování, jsme proto upekli buchtu na přivítanou a šli jsme se s nimi seznámit. Dobré sousedské vztahy nikdy není na škodu udržovat. Oba dva byli velmi milí, ochotní a po krátké návštěvě jsme i se ženou odcházeli s ještě lepší náladou. Jenže já jsem si odnesl i něco více.
Nemohl jsem na nového souseda přestat myslet. Byl dokonalý. Měl tolik osobního kouzla a energie, že jsem z něho nemohl odtrhnout oči. A postupně jsem si začal uvědomovat, že je to ono, to je ten problém…. já jsem gay.
Pochopí to?
Nevěděl jsem, jak s tím naložit a jak to sdělit Věře. Byl jsem zmatený, zranitelný a bál jsem se, že to pro nás znamená konec. Co když šlo ale jen o chvilkové pobláznění? Svoji ženu miluji, tak co to dělám? Prožíval jsem neskutečná vnitřní boj, až jsem to musel přiznat sám sobě. Byla to snad vůbec ta nejtěžší věc, jakou jsem kdy musel udělat.
Jen že co teď? Musíme sebrat odvahu a říct to Věře. Bude to těžké, ale byla vždycky chápavá a trpělivá. Třeba to pochopí? Ne, tohle nezvládnu. Nemohu ji takto ublížit. Vůbec nevím, co teď mám dělat.