Jelikož už dlouho nikde Adam nebyl a zaslechl hudbu z blízkého baru, rozhodl se, že by nebylo na škodu si opět povyrazit a seznámit se s někým zajímavým, což se mu nakonec i vážně povedlo. Avšak ne tak, jak by si to zrovna představoval.
Vzhůru do baru.
Byl to jeden z těch večerů, kdy mě přilákala dunící hudba z baru, který jsem měl přímo naproti domu. Dnes se tam asi pařilo opravdu ve velkém. Lidé tancovali dokonce i venku, popíjeli a smáli se. Dlouho jsem nebyl na takovém místě a rozhodl jsem se, že si to užiju naplno.
No a pak se to stalo. Na tanečním parketu do mě omylem vrazila nádherná drobná žena. Měla krásné oči, široký úsměv a nádherné dlouhé vlasy. Bylo to, jako by měla v sobě něco magického, co mě neustále nutilo zkoumat její vzhled.
Na jednu noc…
Začali jsme spolu tancovat, a hned na první pohled jsme si padli do oka. Bylo to, jako bychom tam byli jen jeden pro druhého. Celý večer jsme spolu flirtovali, popíjeli u baru, smáli se a bavili se o stále hlubších a intimnějších tématech.
Bylo to tak přirozené, až to bylo neuvěřitelné. Po pár drincích se v nás navíc projevila nadržená nálada a shodli jsme se na nezávazném povyražení na jednu noc. Prostě nezávazně, jak se říká. A jestli se z toho něco vyvine něco více? To už necháme na osudu.
Něco navíc.
Šli jsme proto k ní domů, a tam jsme začali s vášnivým líbáním, svlékáním a osaháváním. Bylo to tak vzrušující, až jsem skoro zapomněl na okolní svět. Ale právě v tom okamžiku jsem začal cítit, že je něco špatně. Můj dotek na ní tam dole nebyl takový, jaký jsem očekával. Pochopil jsem, že je tam něco, co navíc,… něco co bych u ženy mezi nohami rozhodně neměl cítit.
Přestal jsem se lísat, odtrhnul jsme se a podíval se pozorně… ne, nespletl jsem se. Zpanikařil jsem a nevěděl, co mám dělat. Omluvil jsem se, že si musím odskočit do koupelny a předstíral, že se mi udělalo špatně. Rychle jsem se oblékl, rozloučil se a ani ne do 5 minut jsem scházel rychle schody dolů.
Co se to právě stalo? Proč mi o sobě hned ze začátku neřekl pravdu? Takovéto věci se sice neříkají na potkání, ale při navázání hlubší konverzace je to něco, na co by se nemělo zapomínat, no ne? A že jsem opravdu smyslné řeči vedli,… Alespoň vím, že si opět dám od barů na nějaký ten čas pokoj.