Nora byla ve vztahu s Martinem dlouhých 9 let. Seznámili se na vyšší odborné škole, jenže od té doby se oba dva velmi změnili a jejich vztah prošel nemálo těžkými zkouškami. Rozhodli se proto, že bude lepší jít od sebe, protože jinak ani jeden z nich to své štěstí nenajde. To ale nevěděli, co všechno změní jeden večer v baru.
Tak trochu vzrušení.
Byla jsem unavená z dlouhého pracovního dne a hledala jsem něco, co by mě vzrušilo,.. něco nevšedního. Chtěla jsem dobrodružství, které by mě zasáhlo natolik, abych zapomněla na rozchod, který i když byl nevyhnutelný, moji hlavu zaměstnával každý den a já z toho pomalu začínala šílet.
Rozhodla jsem se proto zajít do nedalekého klubu, ve kterém se každý víkend pořádají akce všemožného druhu. Tento večer byl například ve jménu Benátek a karnevalu. Takže zajímavé róby, velké masky a tajemná atmosféra neznáma. Jako by nikdo toho večera nechtěl, aby byla jeho identita prozrazena.
Támhle v rohu…
Tančila jsem na parketu s drinkem v ruce, když v tom jsem jej uviděla. Muž v rohu místnosti, jehož záhadný pohled ihned upoutal moji pozornost. Jeho oči zářili v temnotě a když se naše pohledy setkaly, cítila jsem elektrický výboj, který mi projel celým tělem. Věděla jsem, že tenhle muž je ten pravý, který mi dnes večer může splnit mé nejtajnější touhy.
Přesunula jsem se k baru a objednala si další koktejl. Najednou se onen muž přiblížil a přisedl si vedle mě. Přitiskl se ke mně a jemně mi přejel prsty po rameni. Ten dotek byl tak něžný, ale zároveň tak silný. Věděla jsem, že tímto začíná něco úžasného, na co budu opravdu dlouho vzpomínat. Škoda jen, že mu nevidím do tváře.
Výtah.
Šeptal mi do ucha slova rozkoše a vzrušení. Můj tělesný chtíč se probouzel a srdce mi bušilo rychleji. Věděla jsem, že už není cesty zpět. V mé mysli se honily myšlenky na to, jaký zvrat může následovat. Najednou vstal a vzal mě za ruku. Vedl mě z temného klubu až k výtahu. Všechno kolem mě se zdálo tak podivné a mimořádné. Čím jsem si tohle zasloužila?
Otevřely se dveře výtahu, nastoupili jsme dovnitř a okamžitě se za námi zavřely. Výtah začal stoupat a já jsem ho zpoza pozorovala, jak se ke mně pomalu přibližuje. Jeho ruce se setkaly s mými. Sevřel mi je v zápěstí a zvedl nad hlavu. Už už to vypadalo, že si sundá masku a políbí mě, ale výtah se zastavil.
Odmaskování.
Dveře se otevřely. Vystoupili jsme do luxusního apartmánu na vrcholu nejvyššího mrakodrapu ve městě. Byla tma a místnost mírně osvětlovala jen světla města, které se rozprostíralo pod námi. Tehdy si sundal masku a přistoupil ke mě blíž, aby mohl sundat i tu moji. Tělem mě natlačil na zeď a já cítila, že i jeho tělo bojuje se značnou mírou vzrušení. Začali jsme se líbat a v ten moment mi to došlo…
Byl to Martin, můj bývalý, který mi připravil toto ohromující překvapení. Tyhle vášnivé dobrodružství a zážitky byly jeho způsobem, jak mě kdysi dávno překvapoval a budil ve mně ty nejdivočejší touhy. Nikdy to však nezahnal až do takového luxusního extrému.
Co teď?
Měla jsem smíšené pocity… nadšení, překvapení, naštvání a touhu… tolik touhy, až ji moje tělo upřednostnilo nad všemi ostatními pochybnostmi a já se bezmyšlenkovitě vrhla na Martina. Společně jsme se ponořili do světa smyslnosti, rozkoše a nekontrolovatelného chtíče. Navíc celý tento prožitek byl umocněn i mírnou agresí, skrze kterou jsme si ventilovali frustraci a zklamání, které v nás rozchod zanechal.
Další den jsem se vzbudila jako první. Oblečení bylo rozházené všude po apartmánu a Martin spokojeně oddychoval vedle, mě. Bere to jen jako úlet? Nebo tam snad na mě čekal úmyslně? Chce dát našemu vztahu další šanci, když jsme spolu prožili něco tak neskutečného? A chci dát další šanci našemu vztahu vůbec já? V hlavě mám tolik otázek,… Doufám, že na většinu z nich dostanu odpovědi hned, jak se Martin probudí. Upřímně totiž nevím, co s námi teď bude.