Když se řekne domácí násilí, spousta lidí si okamžitě vybaví scénu, jak muž bije ženu. Je jen opravdu málo lidí, kteří se představí případ, kdy by žena bila muže. Avšak i tyto případy se dějí a jsou čím dál tím častější. Naše společnost je ale k těmto případům mnohdy bohužel slepá…
Na všechno sám.
Chtěl bych se s vámi podělit o příběh, který mi ukázal, že domácí násilí nemá podobu, kterou bychom si často představovali. Bylo to období, kdy jsem se dostal do složité situace, ve které jsem se cítil bezmocný a sám. Nikdo mi totiž nechtěl věřit.
Můj vztah s moji ženou začínal jako pohádka. Byli jsme zamilovaní, plni plánů a nadějí. Ale postupem času se něco změnilo. Začala se projevovat její výbušná povaha a podrážděnost. Ze začátku jsem to omlouval množstvím stresu, problémy a všem možnými věci, které jí mohly dělat starosti.
Násilí…
Brzy jsem si však začal všímat, že se situace ještě více zhoršuje. Byl jsem terčem ponižování, urážek a dokonce i fyzického napadení. Zpočátku jsem si myslel, že to bude jen dočasná věc a že se to nějak zlepší. Nebo že to tak přeci nemyslela, že mě uhodila omylem, že nechtěla tak silně a nebo že je to celé jen v afektu a vyhrocení emocí. Ale nebylo to tak.
Časem jsem si uvědomil, že se nacházím v situaci, kdy si procházím domácím násilí, i když by to na první pohled nikdo netipoval. Moje žena byla malá usměvavá hnědovláska, kterou měl každý rád,… jak by ona mohla být ten agresor, když jsem to já, kdo je vysoký 190 cm a chodí do posilovny?
Seber se!
Přišel jsem o sebevědomí, cítil jsem se zahanbený a zoufalý. Snažil jsem se to řešit sám, ale zjistil jsem, že to není tak jednoduché. Můj problém byl, že nikdo mi nechtěl věřit. Když jsem se snažil s někým o své situaci mluvit, lidé jen kroutili hlavou a nedávali tomu větší váhu. Jednou, když mě napadla a zlomila mi nos, jsem dokonce šel na policii, abych domácí násilí nahlásil. Místo toho se mi vysmáli, že jsem chlap a ať se seberu.
To bylo to nejtěžší – bojovat nejenom s domácím násilím, ale i s předsudky a nedůvěrou okolí. Cítil jsem se izolovaný a bez pomoci. Naučil jsem se skrývat svoje pocity, protože jsem nechtěl být považován za slabocha. Ale vnitřně jsem byl zlomený a zoufalý.
Nakonec jsem se rozhodl, že musím najít sílu a vyjít z tohoto pekla ven. Hledal jsem různé způsoby, jak se vymanit z tohoto vztahu a začít nový život. Sbalil jsem si jen jednu tašku toho, co je pro mě nejcennější a všechno ostatní jsem jí nechal. Prodal jsem své auto i motorku, abych měl nějaké peníze do začátku, koupil jsem si letenku a vydal se začít zcela nový život někde úplně jinde. Nic jiného, než zcela zmizet, mě prostě nenapadlo.