V naší galaxii se nachází mnohonásobně více hvězd, než je lidí na Zemi. Podle odhadů je to něco mezi 100 – 400 miliardami, přičemž většinu z nich obíhá alespoň jedna planeta. Naše galaxie však zdaleka není jediná, jenom v pozorovatelném vesmíru se nachází až 200 miliard dalších galaxií, některé jsou menší než naše Mléčná dráha, ale některé jsou naopak mnohem větší a pokud bychom tedy naší galaxii brali jako průměrnou, počet planet ve známém vesmíru by mohl být zhruba 70 triliard, což je sedmička a 22 nul za ní.
I když se jedná pouze o hrubé odhady, je vám asi jasné, že je prakticky nemožné, abychom byli jediná planeta, na níž se vyvinul inteligentní život. Jenže i přes to, jak obrovská pravděpodobnost mimozemského života je, o něm zatím nemáme žádný důkaz. Tomuto jevu se říká Fermiho paradox a je nazvaný podle italského fyzika Enrica Fermiho, který si v roce 1950 položil otázku: „Pokud mimozemšťani existují, kde teda jsou?“ Pojďme se nyní podívat na několik možných vysvětlení.
Velký filtr
První vysvětlení se nazývá velký filtr. Znamená to, že za cestou k inteligentnímu životu se nachází nějaká prakticky nepřekonatelná překážka, nějaký velký filtr. Nevíme však, kde se tato překážka nachází. Možná, že leží již na samotném počátku vývoje života a Země by tak mohla být jedinou, nebo jednou z minima planet, kde se život nachází, protože se nám velký filtr podařilo shodou obrovských náhod překonat. V dalších případech by to mohl být například vznik jednoduchých organismů, mnohobuněčného života a nebo fáze, kdy se složitější organismy naučí používat jednoduché nástroje.
Jelikož jsme ale toto vše již překonali, existuje i varianta, že velký filtr může být teprve před námi a jednou nás čeká stejný zánik, jako všechny ostatní mimozemské civilizace. Může jít například o vyčerpání zdrojů před tím, než nalezneme způsob jejich obnovy, nebo všechny civilizace nakonec vytvoří příliš silné zbraně, které se vymknou kontrole. Všechny uvedené varianty však vysvětlují, proč o žádných dalších civilizacích nevíme – buď je Země skutečně jediným domovem života, nebo všechny civilizace zanikají příliš brzy na to, aby kontaktu byly schopné a to nás přivádí k dalšímu možnému vysvětlení.
Limity fyzikálních zákonů vesmíru
Ostatní planety jsou od Země natolik vzdálené, že je velice obtížné tuto rychlost překonat. Nejvyšší možná rychlost je rychlost světla, která je 300 000 km/s. Naše Slunce je od Země vzdálené 150 milionů km a jeho světlu tak trvá 8 minut a 20 sekund, než k nám doputuje a pokaždé, když se na něj podíváme, tak se díváme přesně o tento čas do minulosti a podoba Slunce v tuto chvíli nám vlastně není známá. Naší druhou nejbližší hvězdou je Proxima Centauri, ale i ta je 40 bilionů kilometrů, neboli 4,2 světelného roku daleko. I s nejrychlejšími raketami by cesta sem trvala tisíce let.
Pokud bychom si představili, že v galaxii vzdálené od Země 200 milionů světelných let žije super vyspělá civilizace s extrémně výkonným teleskopem, kterým je schopná vidět detaily naší planety, tak v tuto chvíli by na naší planetě viděli superkontinent Pangea, po němž chodí dinosauři. Obraz současné Země k teleskopu doputuje až za 200 milionů let a jelikož stejnou rychlostí se pohybují signály, které vysíláme pomocí rádiových vln, tak odpověď od této civilizace bychom mohli dostat nejdříve za dvojnásobek tohoto času, tedy za 400 milionů let.
Musíme si však uvědomit, že naše Země je stará 4,6 miliard let, přičemž my zachytáváme signály z vesmíru teprve pár desítek let, což je v kontextu stáří vesmíru asi jako nanosekunda v našem životě. Starší planety měly více času, aby se na nich vyvinul inteligentní život a takové civilizace mohly signály vysílat dávno před tím, než jsme vůbec vznikli my lidé. Je možné, že k nám nějaký takový signál doputoval před stovkami, tisíci či dokonce miliony let a kdyby naše planeta byla pouze o 100 milionů let starší, mohly jsme v tuto chvíli již dávno o těchto civilizacích vědět.
Pokud existují a vědí o nás…
Pokud existují civilizace, které o nás vědí, musíme předpokládat, že je nějaký důvod, proč nechtějí dát vědět oni o sobě. Možná pro ně Země zkrátka není dostatečně zajímavá, nebo nás dokonce považují za málo vyspělou civilizaci. Nebo zatím nemáme dostatečně vyspělé technologie a jsme příliš primitivní na to, abychom o nich věděli. Pokud však o Zemi vědí a pozorují ji, pak mají nespočet důkazů o historických událostech jako je kolonizace, otrokářství, války a další, které Zemi nevykreslují v tom zrovna nejpříznivějším duchu.
Další vysvětlení související s tímto jsou spíše na úrovni sci-fi. Například hypotéza o planetáriu, se kterou v roce 2001 přišel Stephen Baxter, hovoří o tom, že vysoce vyspělá civilizace, která je schopná ovládat hmotu a energii na úrovni celé galaxie, vytvořila iluzi, že vesmír je prázdný. Hypotéza zoo pro změnu hovoří o tom, že vyspělejší civilizace schválně Zemi nechávají nedotčenou, aby neovlivňovaly její vývoj.
Ať už je vysvětlení jakékoliv, skutečná příčina Fermiho paradoxu nám zatím zůstává neodhalena a stejně tak i jiné vesmírné civilizace. Myslíte si, že se nám podaří najít nějaký hmatatelný důkaz o vesmírné civilizaci, nebo dříve zanikneme a případné ostatní civilizace nám tak navždy zůstanou zapovězeny?
Čerpali jsme z youtube.com