Monika byla již od svých 16 let ve vztahu s Danielem, se kterým si dlouhou dobu myslela, že žije přesně ten život, který vždy chtěla. Jak ale roky plynuly, začala zjišťovat, že není tak šťastná, jak by se u mladé ženy očekávalo nebo jak by si sama přála. A pak se objevil někdo, kdo vše naprosto změnil.
Podle Daniela jsme fungovali jako dokonalý pár, kterému mohou ostatní jen závidět. Z mého pohledu to však již dávno nebyl vztah v pravém slova smyslu, ale spíše soužití dvou kamarádů s výhodami. Utvrzovaly mě v tom například jeho neustále vtipy na mou osobu či postavu, které se pohybovaly mnohdy na hraně nepříjemnosti nebo jeho neustálá žárlivost a potřeba mít nade mnou navrch. Připadala jsem si jako jeho majetek a necítila již absolutně nic, co by se alespoň vzdáleně dalo přirovnat k lásce.
Ta akce.
Domluvili jsme se s partou kamarádů, že je na čase se sejít, popovídat si, popít a zkrátka se spolu po dlouhé době pobavit, jako jsme to praktikovali dříve. Všichni jsme se na to nejen velmi těšili, ale ještě k tomu jsme byli plní očekávání, protože se k nám měl připojit známý, kterého já znala jen z doslechu.
Celý společný víkend probíhal opravdu zvláštně. I když jsem trávila čas s oblíbenými lidmi, nemohla jsem se zbavit zvláštního pocitu, že je něco jinak. Nemohla jsem z pro mě dosud neznámého Jaromíra spustit oči a měla jsem pocit, že s něčím podobným bojuje i on. Byl ke mě tak laskavý, ohleduplný a slušný, až jsem nechápala, že je takové chování mezi mužem a ženou vůbec možné.
Další setkání.
Asi o dva měsíce později měla být další akce a já v sobě opět cítila ten zvláštní pocit. Plánovala jsem si, co si vezmu na sebe a zkoušela jiné decentní možnosti líčení a bylo vidět, že se těším poněkud více, než bych jako zadaná žena měla. Toho si samozřejmě všiml i můj přítel a začalo divadlo,…
Na další setkání jsem nakonec mohla jet i já. Byla jsem však pocitově rozpolcená a nemohla jsem se chovat úplně uvolněně a přirozeně. To však k mému překvapení Jaromír vycítil a začal se vyptávat v momentech, když Daniel nebyl poblíž. I ten víkend byl pro mě velmi zvláštní a při rozloučení, když jsme se všichni přátelé měli mezi sebou obejmout, jsem přistoupila k Jaromírovi a opět ucítila tu nejistotu. Celou cestu domů jsem pak nepřemýšlela nad ničím jiným než tím, co budu proboha dělat…
A tak to začalo.
Srdce mi poskočilo v hrudi, když jsme s přítelem dojeli domů a krátce na to mi přišla od Jaromíra zpráva, jestli jsme dojeli v pořádku. A od toho dne to začalo,… Ze začátku to byly jen nevinné obecné zprávy, poté zvídavé otázky, nakonec dvojsmyslné věty, flirtující gify a emotikony. Ani nevím jak a najednou to byl týden, co jsme si v kuse psali.
Jeho přirozenost a vychování mě nepřestávalo udivovat. Ještě nikdy se ke mně nikdo nechoval tímto způsobem a já se při konverzaci s ním cítila jako královna. Zažívala jsem úplný opak toho, co jsem znala ze strany Daniela a došlo mi, že ve vztahu s ním již opravdu nechci být…
O pár dní později se mi znovu téměř zastavilo srdce. Ráno na mě čekala zpráva od mé tajné známosti: “Nechtěla by ses se mnou sejít? Mohli bychom spolu něco podniknout a více se poznat. Udělala by sis na mě čas?” A v ten moment jsem věděla, že v tom jsem až po uši…