Klára s Radkem si mezi sebou říkali úplně všechno dávno předtím, než byli manželé. Navzájem si naprosto důvěřovali. Pak přišla Radkova rozlučka se svobodou. Ta se nečekaně zvrtla a jeho kamarádi se podíleli na něčem hrozném. Radek Kláře před svatbou všechno řekl, protože by mu svědomí nedovolilo si ženu svých snů vzít a tohle ji tajit. Jeho nejlepší kamarád Honza teď Kláru nenávidí. Bojí se, že by ho mohla vydírat.
Osudová láska.
Radek byl mojí spřízněnou duší už od střední školy. On se do mě zamiloval hned v prváku, já si naopak musela projít mnoha špatnými vztahy, než jsem pochopila, že on je ten pravý. Trvalo mi to jen další tři roky. Mezitím byl ve “friendzone”, ze kterého se málokdo dostane. Navzájem jsme si však naplno věřili už tenkrát. Když jsem po pár letech zjistila, že moje přátelství je vlastně láska, naše důvěra se ještě prohloubila. Dali jsme se dohromady. Konečně.
Společný život.
Pár let po maturitě jsme se sestěhovali do jednoho bytu. On už pracoval a já ještě dělala vysokou školu. Ve druháku mě požádal o ruku a já řekla ano. Byli jsme neskutečně šťastní. Ale nebylo to jako v pohádce, samozřejmě jsme měli oba své dny a nejednou jsme se pohádali. Hlavně kvůli úplným blbostem, ale někdy toho bylo prostě moc. Hlavně jsme se museli občas nevidět, jelikož byt 2 + 1 pro nás byl trochu malý. Každý občas potřeboval to svoje.
Plán svatby.
Jakmile jsem měla za sebou státnice, začali jsme plánovat svatbu. Radkův nejlepší kamarád a zároveň svědek Honza se hned ujal plánování rozlučky se svobodou. Byl to takový pařmen a tak jsem tušila, že jeho rozlučka bude velkolepá. Z doslechu jsem tušila, jak to probíhá, ale to jak to nakonec bylo netušil předem nikdo. Dokonce ani sám Honza. Celý den měl do detailu naplánovaný až na samotný závěr. Ten se trochu vymkl kontrole.
Nezapomenutelná rozlučka.
Přišel den D. Tedy rozlučka se svobodou. I když jsem tam nebyla, Radek mi to pak vyprávěl tak barvitě, že jsem měla pocit, jako když ano. Celkem jich bylo na této pánské jízdě šest. Vyrazili do Brna, kde měli objednaný i hotel. Radkovi se nejvíce líbila střelnice, kde měli zaplacené zbraně a střelivo, všechno si mohli vyzkoušet a byli z toho nadšení. Jako první peprnější překvapení byla striptérka, která dorazila přímo na střelnici v policejním oblečku. Radek jakožto ženich si musel sednout na židli a ona se před ním svíjela až nakonec odhodila úplně všechno. To se mi sice nelíbilo, ale když jen koukal…
Poté šli na večeři do hotelu a odtamtud už do hospody na pořádnou ožíračku. Jako na každé rozlučce. Když bylo po půlnoci, zavolal Honza taxi, které je odvezlo do domu, kde jsou služby, no prostě do bordelu. Radek mi vyprávěl, že když ho zatáhli dovnitř, chtěl jen počkat na kluky na baru. Nakonec se ale vytratil spolu se dvěma dalšími kamarády, kteří o tyto služby nestáli. Tři zadaní kluci včetně Honzy tam však zůstali.
Nebude mě vydírat?
O své zážitky z domu hříchu se nezapomněl druhý den Radkovi pochlubit. Popisoval věci, jaké jsem snad netušila, že jsou možné. K jeho smůle se však Radek doma pochlubil mě. A jediné na co jsem v tu chvíli myslela byla Honzova přítelkyně. Zrovna byla těhotná a mě jí bylo hrozně líto. Bojuju se svým svědomím. Moc ráda bych jí toho ušetřila, ale na druhou stranu jak by bylo mě? Chtěla bych to vědět, že si můj chlap užíval jinde i když za to platil? Co je horší? Jakmile se Honza dozvěděl co vím, přestal se mnou mluvit. Na svatbě to bylo jen ze zdvořilosti. Prý se podle Radka bojí, že bych to jeho ženě mohla říct. Mohla, ale co bych tím způsobila? Vůbec nevím jak se před ní mám chovat.