in

Příběh Adély (42): Našla jsem pod synovou matrací fotky. Koho na nich uvidím, by mě ani ve snu nenapadlo.

pixabay.com
Reklama

Od té doby, co se Adéla rozvedla, žije v domě jen se svým synem, který akorát dokončuje studium na střední škole a chystá se na vysokou. Svůj volný čas tak tráví jen ve škole, v přípravných kurzech a nebo zavřený u sebe v pokoji pilným samostudiem. Nebo alespoň tak to své matce Aleš tvrdil… 

Víkend s kamarády.

Každý den probíhal u nás doma naprosto stejně. Ráno jsme se synem posnídali a cestou do práce jsem jej zavezla do školy, kde jsem jej zhruba kolem 4 odpoledne i vyzvedávala. Nebydleli jsme od jeho školy tak daleko, aby odpoledne z ní nemohl chodit sám domů a být tak doma dříve, ale jelikož navštěvoval po škole různé přípravné kurzy na vysokou, končil vždy ve stejnou dobu, kdy bych stejně projížděla kolem.

Po příjezdu domů šel automaticky k sobě do pokoje a já vařit večeři, po které opět zmizel za dveřmi svého doupěte, protože měl spoustu práce se studiem. Jeden týden to však bylo jinak. Po večeři zůstal sedět u stolu a rozpovídal se o víkendovém stanování s přáteli, na které by chtěl jet. Jelikož byly prázdniny za dveřmi a já věděla, že dělá pro svoji budoucnost maximum, řekla jsem mu, že si nějaký ten odpočinek zaslouží a měl by jet. Koneckonců, už dlouho jsem neměla 3 dny volna jen tak pro sebe.

Co budu dělat?

Byl pátek ráno a Aleš se začal balit, aby mohl hned po škole odjet s kamarádem za zábavou. Pomohla jsem mu s balením, aby měl opravdu všechno potřebné a v hlavě jsem přemýšlela, co vlastně budu ty tři dny dělat. Nějaký ten odpočinek u bazénu, filmový večer, po dlouhé době možná i donáška pizzy, ale co další den? Asi úklid… Alešova pokoje?

Po práci jsem se tak vrátila domů sama. Byl to opravdu nezvyklý pocit mít celý dům jen pro sebe, ale rozhodla jsem se toho náležitě využít a začala jsem s tím hned. Nachystala jsem si své uklízecí náčiní do boje a vyrazila do Alešova pokoje. “To jsem opravdu zvědavá, jak se bude na uklizený pokoj tvářit,” řekla jsem si nahlas sama pro sebe s odhodláním. To jsem však ještě nevěděla, co mě za chvíli čeká za objev.

pixabay.com

Ta postel…

Sundala jsem záclony, vysvlékla povlečení, dala všechno vyprat, začal jsem vysávat a utírat prach. Najednou mi sjeli oči na postel a všimla jsem si, že je na té matraci něco zvláštního. V jednom místě měla na sobě zvláštní hrbol, který rozhodně nebyl od proležení. Začala jsem hrbol ohmatávat, jestli se náhodou nejedná jen o nahromadění molitan, ale strukturou mi to připomínalo… papír?

Našla jsem zip na potahu matrace a rukou vjela do nad horní molitanovou vrstvu. Bylo tam spoustu lesklých i obyčejných papírů. Opatrně jsem část z nich vytáhla a nestačila jsem se divit. Všechno to byly milostné vzkazy a fotky,… erotické fotky. Mého syna a… jeho učitelky?!

“Proboha!” Upustila jsem fotky zhnusením a pár minut na ně jen na zemi hleděla. Můj syna a jeho učitelka, která je ještě starší než já… nazí i v nejrůznějších oblečkách, polohách, v posteli, v parku, ve škole. Udělalo se mi opravdu nevolno. Věděla jsem, že můj syn již dávno není panic a chodívá ven za holkama, ale tato žena? Jak dlouho to s ní asi trvá? A chodí Aleš opravdu na ty přípravné kurzy na vysokou školu? Co když je tráví právě s ní při těch nejoplzlejších aktivitách? Chtělo se mi brečet. Co s tím můžu dělat? Co když jej jen zmanipulovala a zneužívá ho? Nebo ji snad skutečně miluje?

Absolutně nevím, co mám teď dělat? Až se syn vrátí, mám se přiznat, co jsem našla a promluvit si s ním o tom nebo raději dělat jako by nic a vrátit postel do původního stavu?

Reklama