Alkoholy jsou nearomatické hydroxylové deriváty uhlovodíků, které obsahují skupinu OH. Když se však řekne slovo alkohol, většina lidí si představí nápoje, které obsahují alkohol ethanol a přesně o nich bude dnes řeč. Tento alkohol je nejkonzumovanějším jedem na světě a pokud by byl objeven v současnosti a nebyl součástí lidstva po tisíce let, je možné, že by kvůli své škodlivosti nebyl legální. Pojďme si o něm nyní říct něco víc!
Jak vzniká alkohol?
Ethanol se dá získat různými způsoby, v případě výroby alkoholických nápojů se však získává fermentací neboli kvašením. Ta je založená na tom, že určité druhy kvasinek, které dokáží metabolizovat cukr, tak část z něj poté přemění na ethanol. Jako zdroj cukru se používají různé přírodniny, u piva je to obilný slad, u vína hrozny, u rumu cukrová třtina, u vodky různé obilniny a tak dále. Pointa je, že tam vždy musí být cukr.
Proces je takový, že zdroj cukru se nejprve rozdrtí a poté je k němu přidána voda a kvasinky. Ty pomalu produkují ethanol až do doby, kdy je jeho koncentrace dostatečně vysoká, načež zemřou. Většinou se tak děje okolo 15%. Další postup závisí na druhu nápojů, například u tvrdých alkoholických nápojů se poté směs destiluje, což znamená, že se zahřeje na určitou teplotu, aby se z ní vypařil ethanol, který se poté nechá zchlazením znovu zkapalnit.
Co se děje, když vypijeme alkoholický nápoj?
Na začátek je třeba říct, že schopnost alkohol metabolizovat a nezemřít se dlouhou dobu vyvíjela u našich předků, když například snědli nahnilé fermentované ovoce, které delší dobu leželo na zemi. Za to jim vlastně můžeme být vděční, protože kdyby se u nich tato schopnost nevyvinula, ethanol by pro nás byl smrtelný v mnohem nižších dávkách.
Po vypití se asi 20% vstřebá v žaludku a zbytek se vstřebává v tenkém střevě. Poté se dostane do krevního oběhu a krev ho roznese všude po těle. Následně se dostane do mozku, kde začne mít vliv na komunikaci mozkových buněk, neboli neuronů a glií. Ty mezi sebou komunikují pomocí tzn. neurotransmiterů. Ty mohou být buď excitační, které mají povzbuzující účinek, nebo inhibiční, které mají naopak tlumivý účinek. Jelikož alkohol zvyšuje aktivitu těch inhibičních, tak to vyvolává nám dobře známé účinky – cítíme méně, vnímáme méně, přemýšlíme méně atd.
Hladina alkoholu v krvi se většinou udává v promile. Promile je tisícina celku a pokud tedy máte například 2 promile alkoholu v krvi, znamená to, že v jednom litru krve se nachází dva mililitry čistého ethanolu. To, jak rychle dosáhnete určité hladiny závisí na různých faktorech, těmi hlavními jsou pohlaví (ženy se zpravidla opijí rychleji než muži) a hmotnost. Rovněž stejné hladina u dvou lidí nemusí znamenat to samé, někdo vydrží méně a někdo více, přibližně je to ale následovně: Nad 0,3‰ začínáte cítit, že jste něco vypili, okolo 1‰ jste zrelaxovaní, uvolnění a sebevědomí. Okolo 1,8‰ už jste dost zpomalení a začíná vás trápit rovnováha, okolo 2,5‰ již nejspíš budete mít “okno”, kocovinu a nad 3‰ už o sobě nevíte, nezvládnete stát a zaručeně zvracíte. Smrtelná dávka je u běžných lidí přibližně 3,5 – 5‰.
Na závěr bychom si ještě mohli uvést rekordní naměřenou hladinu. Tento rekord drží jistý polský občan z Vratislavi, který nasedl do svého automobilu, ujel s ním pár metrů, načež havaroval a zemřel, nikoliv však na hladinu alkoholu v krvi, ale na následky nehody a kdyby pod vlivem alkoholu neměl tento hloupý nápad, dost možná by žil dále. Byla mu tehdy naměřena hladina 14,8 promile – ano, čtete správně, téměř trojnásobek toho, co přežije běžný člověk. Pokud bychom si měli ještě uvést rekordmana, který přežil, tak jím byl opět Polák, tentokrát bezdomovec, který na záchytce nadýchal přes 10‰. Důrazně vám však doporučujeme, abyste se nepokoušeli tyto rekordy překonat.
Čerpali jsme z youtube.com