Řekněme si to na rovinu, vstávat před osmou ranní by mělo být trestné. Co se nám honí hlavou, když nám budík zasadí smrtelnou ránu?
1.
Sakra, to už je ráno?
2.
Odložím to ještě o pět minut.
3.
Tak ještě jednou, ale pak už vážně vstanu!
4.
Mohla bych zavolat do práce, že mi není dobře.
5.
Sbalit nějakého opáleného týpka…
6.
Odstěhovat se na pláž! To by bylo boží..
7.
Bydlet v malý chatce a lovit ryby.
8.
Žádný vstávání, krávy z účtárny ani plešatý programátoři.
9.
Nebo s ní seknout, stejně to tam nesnáším.
10.
Naše děti by byly k sežrání!
11.
Vždyť letenky nejsou tak drahý, ne?
12.
Cože?? To už je čtvrt???
13.
Když pohnu, stihnu autobus v půl.
14.
Mám si vzít ten modrej svetr?
15.
Rychle je umeju, bude to fofr
16.
Jakto, že už je půl?!
17.
Tak fajn, hodím gumičku do vlasů a jdu.
18.
Co to mám s vlasama?
19.
Né, to by rozhodně nešlo. Možná ten zelenej…
.
20.
Když už jsem v tom tak je vyžehlím..
21.
Hotovo! Boty a jde se.
22.
To se mi vážně k tomu svetru žádný nehodí??
23.
Možná tyhle.
24.
Výbornej nápad, vzít si podpatky na dobíhání MHDčka.
25.
A venku leje??
26.
To bude zase keců, že jdu pozdě..
27.
Můžou být rádi, že tam vůbec chodím, za ty prachy.
28.
Prostě řeknu, že bylo město ucpaný, co jako.
29.
Kašlu na to…
30.
Dobrý den, já se moc omlouvám, ale dnes nepřijdu. Je mi hrozně špatně…
-pc-