Každé století mělo nějaké své charakteristické rysy. Nějak se lidé oblékali, jinak bavili atd. Dnes vám ukážeme 11 módních trendů z minulosti, které se díkybohu už moc nezachovaly, protože jsou více než nebezpečné.
1. Lysol jako antikoncepce.
Lysol je čistící přípravek, který ženy dříve používaly k čištění kuchyní a koupelen. V minulosti jim bylo na několik let dokonce i doporučeno, aby jej používali jako antikoncepci či na ženskou hygienu. Obvyklé metody antikoncepce byly tehdy příliš nákladné a ženy si musely najít vlastní řešení. Samotná firma jim řekla, že je velice bezpečné umývat se tam “dole” Lysolem, aby neměly děti. Mnoho žen si tak stěžovalo na záněty, pálení a některé i dokonce umíraly. Navzdory tomu společnost stále veřejně inzerovala, že je naprosto bezpečné tento produkt používat.
2. Hořlavé crinolinové sukně.
Crinolinové sukně si díky své objemnosti a kráse našly u tehdejších žen opravdu velké zalíbení. Jediný problémem bylo, že je to často stálo život. Proč? V sukni byla většinou železná konstrukce, která sem tam ze šatů vyčnívala nebo někde byla vidět a tak už jen stačilo, aby se přesně tímto místem žena někde otřela a hned byla jiskra. Uhořely na místě.
3. Bělící a ochranné masky na dobové paruky.
V 17. století byly paruky jakýmsi poznávacím znamením každého šlechtice. Nechávali si je různě zdobit a tvarovat, aby se mohli pyšně nosit a vynikat nad ostatními. Čím extravagantnější paruka byla, tím lépe. Aby taková velká paruka vydržela, potírali je sádlem s křídou a nakonec je práškovali olovem. Takto zakonzervované a nikdy nemyté paruky byly doslova líhní pro viry, bakterie, hmyz a nemoci. Ženy musely dokonce spávat s klecí kolem hlavy, aby se ubránili myším.
4. Prodlužování řas pomocí vlasů.
Pokud jste chtěli mít tehdy nádherné bohaté řasy, měli pro vás netradiční řešení. Stačilo si jen vzít jehlu, navléct dlouhý černý vlas a prostě si víčka prošívat dle obrazu svému. Zní to šíleně? Následně si nikdy nezapomněli dát zábaly proti bolesti obsahující kokain.
5. Hubnutí díky tasemnici.
Ano slyšíte dobře. Tehdejší ženy si dobrovolně u svých lékárníků kupovaly pilulky, uvnitř nichž se nacházelo vždy jedno vajíčka tasemnice. Po vniknutí do trávícího traktu se vajíčko probudilo, tasemnice se vylíhla a zůstala ve střevech, kde pojídala veškerou potravu i živiny, které se měly vstřebat původně do těla. De facto jste jedli pro tasemnici, ale vy jste z toho neměli nic.
Zdroj : brightside.me
6. Vázání nohou.
Mít malou nohu byla v Číně znakem krásy. Dynastie Songů proto zavedla zavazování a stahování nohou u všech dívek od 4 do 9 let, aby jejich chodidlo získalo ten požadovaný malý tvar do lotosových střevíců. Kosti se tak ale ohýbaly do nepřirozených úhlů a dívky tak zažívaly velkou bolest.
7. Špičaté boty jménem Krakowy.
Velké špičaté a zdobné boty měly dlouholetou tradici snad na všech panských dvorech. Časem však byly všechny zakázány, protože udržování dokonalého jednolitého a hladkého špičatého tvaru nebylo vůbec snadné. Prsty se musely často svazovat či různě upravovat a to končívalo v tehdejší zaostalé medicíně smrtí.
8. Černé zuby v Japonsku.
Černá byla vždy považována za symbol krásy a elegance. V Japonsku si proto ženy barvily zuby právě na černo a to hned po svatbě, aby byly dokonalým symbolem krásy pro muže. Do šálku s čajem většinou daly železo, nechaly jej zoxidovat, přidaly koření k zakrytí zápachu a k větší intenzitě černé, a takto upravený čaj popíjely den za dnem.
9. Mužské korzety.
V roce 1840 byla dokonalým ideálem krásy každého muže drobná postava. Proto se ženský korzet pro jejich užívání mírně poupravil. Skládal se ze železných žeber, které drželi pohromadě s kalhotami jako jedna velká konstrukce. Byli de facto v kleci.
10. Prodlužování krku rituálními kroužky.
Kayanské ženy v Myanmaru vždy nosily těžké mosazné cívky kolem krku již od svých 5 let a s přibývajícím věkem si přidávaly další kroužky. Každá žena tak musela ve finále nosit celkem 11,5 kg na krku. Navzdory společné víře, cívky ve skutečnosti krk neprodlužují. Krk spíše deformují a zatlačují dolů klíční kosti a tím tak dávají iluzi delšího krku. Tento zvyk je dodnes dodržován.
11. “Kulhavé” sukně.
Pro každého muže byla elegance slabostí. Proto módní návrháři začali šít takové sukně, které byly pod koleny natolik stažené, že museli ženy pomalu a důstojně kráčet. Povětšinou to však končilo velkým pádem a tak se jejich výroba zastavila. Komfort je přeci jen komfort.
