in

Příběh Samuela (42): Manželka začala chodit do práce, i když nemusela. Nyní ji nepoznávám.

pixabay.com
Reklama

Samuel a Šárka byli spolu pár let ve spokojeném manželství. Jeho životní cesty byly značně úspěšné, měl výnosnou firmu, a co je pro mě nejdůležitější, jejich manželství bylo plné radosti a harmonie, a zdálo se, jako by neměli žádné problémy. Měli tolik peněz, že Šárka nemusela chodit do práce a tak se jen starala o domácnost a mohla si jinak dělat naprosto cokoli, co si jen přála. Pak ale přišla její kamarádka, nabídka práce a všechno se pokazilo… 

Kamarádka…

Vede se mi ve světě podnikání skvěle. Mám úspěšnou firmu, a co je pro mě nejdůležitější, jsem šťastně ženatý s nádhernou ženou jménem Šárka. Naše manželství bylo plné radosti a harmonie, a zdálo se, že nemáme před sebou žádné problémy.

Jsem úspěšný podnikatel, což znamená, že Šárka nemusí chodit do práce, pokud nechce. Finančně jsem ji podporoval, a měla tak možnost věnovat se svým zájmům a koníčkům. To všechno bylo v pořádku, dokud se Šárka nesetkala se svou dlouho neviděnou kamarádkou.

Hádky?

Kamarádka jí nasadila brouka do hlavy s nápadem nové práce, do které nastoupila, a začala Šárku přesvědčovat, že by bylo úžasné, kdyby mohly pracovat spolu. Šárka, i když nemusela, se nakonec rozhodla do práce nastoupit. Zdůvodnila mi to tím, že chce být přínosná a nechce jen tak plýtvat časem. Vzhledem k naší důvěře a pevnému vztahu jsem to respektoval a podpořil ji, i když jsem to moc nechápal.

Avšak jakmile začala pracovat, začaly se věci měnit. Místo, abychom se díky této změně posunuli blíž k sobě a sdíleli své poznatky ze světa práce, začaly se mezi námi rýsovat hádky a nedorozumění. Měl jsem pocit, že už nesdílíme tolik společných chvil jako dřív. Vztah mezi námi začal trpět a postupně se stále víc vzdalovali.

pixabay.com

Manipulace.

Šárka se díky práci a novému kolektivu žen začala měnit. Byla to změna, kterou jsem nepoznal. Nejistota a strach začaly ovládat naši komunikaci, a to, co kdysi bylo samozřejmé a přirozené, se stalo těžkým břemenem. Zkoušel jsem to několikrát osvěžit, připomenout si společné zážitky, ale zdálo se, že je to marné.

Byl jsem vyděšený tím, jak rychle se náš vztah proměnil, a jak se Šárka změnila. Zoufale jsem chtěl vrátit tu starou lásku a harmonii, která mezi námi kdysi byla. Ale všechno to bylo tak komplikované, a zdálo se, že se můj snaha sotva projevuje. Byl jsem na křižovatce – chtěl jsem podpořit Šárčino štěstí a její rozhodnutí pracovat, ale zároveň jsem toužil po návratu toho, co jsme měli. Nevím, co jí ostatní kolegyně navyprávěly, ale bylo vidět, že se jimi snadno nechává manipulovat.

Konec?

Náš vztah se tak postupem času dostal do bodu, kterého jsem se velmi obával. Přišel jsem domů z práce a na stole ležel vzkaz. “Nějaký čas budu bydlet u Aleny. Chci nějaký odstup, abych se sama mohla rozvíjet, poznávat a růst. Nechci, aby si mě jen doma dusil penězi. Bude to takto lepší,” po přečtení jsem zůstal stát jako opařený.

Všechno jsem to dělal jen pro ni.. Nechtěl jsem, aby se musela dřít. Chtěl jsem, aby si jen mohla užívat života a nemusela řešit, jestli ji peníze nějak brzdí či nikoli. Proč se mi takto odvděčila? To vážně vyměnila naše manželství, přepych, peníze a svobodu za partu falešných žen? Vážně to nechápu…

Reklama